Tak a je to tu znovu! Jednou jsme zapomněli v klubovně zavřít okno a opět nám liška ukradla našeho maskota Sviště. Ale už v tom umíme chodit a tak jsme se ho vydali zachránit. Cesta nebyla jednoduchá a liška nám cestou připravila spousty překvapení/úkolů/pastí...
Putování za liškou jsme začali na konečné tramvaje číslo jedna u Boleveckých rybníků. Dostala se k nám zprávu, že liška ztrácí chlupy :) Oranžové chlupy ztrácí pořád a můžeme se podle nich navigovat za liškou. Červené chlupy ztrácí občas, když se zastaví, takže to je známka nějakého úkolu či pasti :)
Vydali jsme se směrem za prvním chlupem, který prý byl spatřen nedaleko zastávky vlaku Bílá hora. A potom už to šlo samo a dobrodružství začalo. Samozřejmě jsme hraví a plní skvělé nálady, takže jsme nečekali na úkoly a hráli jsme si i po cestě. Jako první bylo super si zpestřit cestu hrou na panáka
Bohužel to přineslo menší zranění.
První úkol nás bavil a vlastně nás i něco naučil. Liška totiž zjistila, že někdo v lese rozházel odpadky, tak nás nechala to uklidit. Někde se jí podařilo sehnat pytel na odpadky a tak nám ho schovala, abychom do něj odpadky nasbírali. Byla to celkem práce, ale bavilo nás to.
Cestou jsme objevili vypuštěný rybník, tak jsme se rozhodli ho prozkoumat :) A zjistili jsme, že to je super místo pro běhání. Vlastně mělo obrovskou výhodu. Nejezdili tam žádná kola.
Další úkol už byl trochu těžší. Dostali jsme za úkol provést simulaci transportu zraněné osoby. No abychom si trochu ulehčili, tak jsme se rozhodli, že poneseme toho nejmladšího :) Chvíli nám to trvalo, ale s trochou pomoci jsme to zvládli na výbornou. Ještě štěstí, že měl Péťa u sebe tu celtu.
Dále nás čekalo nějaké to střílení. Teda samozřejmě střílení jako. Hlavně šlo o to, abychom se naučili házet a to ne jen tak někam a po někom, ale na cíl. Konkrétně jsme se pokoušeli sestřelit co nejvíce kelímků. A aby to nebylo tak jednoduché, tak kdo se netrefil, tak dělal dřepy. A jestli si myslíte, že to všichni dali na poprvé, tak to se pletete. Nějaké dřepy se dělali...
A co dělat když se ztratíte v lese. No přece si postavíte střechu nad hlavou, aby Vás ukryla přes noc v lese, kdyby začalo pršet. V našem případě jsme stavěli střechu pro našeho svištíka. A docela se nám to povedlo...
Cestou jsme si tak říkali, jestli nás na konci čeká zrzavá liška nebo nějaké plešaté zvířátko, protože těch ztracených chlupů byla obrovská halda :)
No a potom? Světe div se, ale liška ztratila něco ve vodě! A prý: "Pomozte mi to vylovit z vody!" Ale to neznáte svištíky. Nás to bavilo. A stačilo málo a někteří z nás málem skončili ve vodě celý. Dokonce jsme se málem poprali s labutí. Ale po chvilce přemlouvání jsme se domluvili a odplula.
Pak už byl čas na svačinku, protože některým z nás docházely síly. Ale pouze některým. Byli totiž i tací, kteří doplňovali už po cestě a tak neměli ke svačince nic. Ale jsme skvělá parta a tak jsme se podělili i s nimi.
Další úkol byl zajímavý. Jako by liška tušila, že nás v těchto místech dožene hlad a tak další úkol byl očesat strom. Ale ne ledajaký strom. Byl to strom se sušenkami :) Chvíli nám trvalo, než jsme ho našli, ale povedlo. Tento strom totiž roste pěkně ukrytý. Což je vlastně dobře, protože jinak by nám ho očesal někdo jiný.
A na další úkol jsme spousty sil potřebovali. Dalším úkolem totiž bylo překročit na laně veeelký kaňon. No dobrá, pro zjednodušení to nebyl kaňon, ale i tak to bylo super. Ačkoli to vypadalo na úkol pouze pro větší sviště, tak to zvládli i naši nejmenší členové.
Ale to už jsme skoro u cíle. Sviště se nám totiž podařilo najít hned u dalšího červeného chlupu :) Lišce už asi docházeli síly a tak nám ho vrátila. Teda ona si ho schovala do nory, tak jsme si ho vlastně vzali zpátky mezi nás.
A potom ... jdete lesem ... a najednou z nebe ... padají hrášky. Tak jsme tak koukali, jak je to možné a nahoře ... na stromě ... no prostě tam rostly :) V misce :)
A to je ... to je ... je ... KONEC :) Všechno jednou končí!
Spousta fotek.
