sobota 17. prosince 2016

Skrvaňská pátračka

To takhle jednou ...
... v sobotu ...
... z nenadání ...
... se najde ...
... tajemná ...
... mapa.


Tak jdeme hledat jaké poklady skrývá! Ale pozor. Je to nebezpečné a tak se rozdělíme do týmů a vezmeme s sebou starší, ať nám pomohou.

A to nejhorší. Po cestě jsou oškliváci. Takže sledujte okolí, mohou být všude.

A když máme všechny části, tak si můžeme složit důležité poselství.

Tak i takto se dá strávit sobotní odpoledne, kdy se neděje nic, ale vlastně všechno. Moc děkujeme Velbloudům a Broučkům za účast v této bojovce.



středa 19. října 2016

Pokřik

My jsme malí svišti,
naše práce sviští.
Odvahy té máme dost,
svištíme si pro radost.



A něco neoficiálního ;-) Dokonce skoro i s refrénem...

My jsme svišti hraví,
nic nás nezastaví.
Sváči není nikdy dost,
rosteme všem pro radost.

úterý 18. října 2016

Výlet - Rozhledna Kotel

Výlet byl a byl prostě úžasný. Nepovedl se na 100%, ale vlastně na 117,6% (přesný výpočet na konci článku :)

Počasí: Lepší snad být nemohlo.
Nálada: No nerad se opakuji, ale lepší snad být nemohla.
Plán: Tak tady už se opakovat nebudu. Původní plán se trochu změnil, ale výsledek byl super.

A teď už Vám řeknu, co vše jsme spolu zažili.

Ráno jsme se sešli (většina) na hlavním nádraží v Plzni a jeli jsme do Rokycan, kde se k nám připojil zbytek výpravy a vlastně ten nejdůležitější - náš vedoucí Péťa. Z Rokycan jsme se vydali do Kamenného újezdu, kde začalo naše putování na rozhlednu Kotel. Vyšli jsme po modré turistické cestě.

První úkol začal nedlouho po startu. Péťa si svolal všechny sviště a vysvětlil co budou dělat. Mají hledat jídlo. Jak jednoduché. On bude po cestě náhodně ztrácet jídlo a svišti jej budou hledat. Samozřejmě "neztrácel" jídlo, ale místo toho nám posloužili sirky. Kdo nasbírá nejvíce jídla, bude vyhlášen vítězem. A pak se šlo a hledalo ...

Během cesty lesem jsme si užili spoustu legrace. Potkali jsme nedotknutelné. Tedy něco, čeho se raději ani nechcete dotknout :)

Dokonce jsme si zahráli i na Krakonoše, který umí přivolat mlhu (nám se to naštěstí nepovedlo :)


Na co se nesmí nikdy zapomenout, tak to je občerstvení. Toho jsme měli plné batůžky, ale i tak se na konci ukázalo, že sladkých věcí bylo málo. Náš dospělý doprovod to viděl jinak, ale věřte nám, protože to byl náš výlet.

Co nás celkem i bavilo, tak to byla chůze po kládě. To Vám byla tíha udržet rovnováhu. A jestli jsme padali? Neee, my jsme dolů přímo lítali. Dokonce bylo pár nehod, ale nic vážného, co by se nedalo rozfoukat :)

A myslíte, že to tím končí? Nekončí. Další úkol, který jsme dostali, bylo postavit bezpečný úkryt, kde by se svišti mohli schovat, pokud by byli v nebezpečí. Potřebovali jsme trochu pomoc, ale s tím nám pomohl Péťa. Natáhl krov a stavba začala. Díky dostatku stavebního materiálu jsme střechu na hlavou měli rychle postavenou a mohli jsme se schovat

A nebezpečí na sebe nenechalo dlouho čekat. Během chvilky se objevila naše stará známá a zlá liška. A dokonce si s sebou přivedla svého lišáka.

A potom už zbývalo konečně jít na tu rozhlednu. A nám se to povedlo. Je zajímavé, že když jdete nahoru, tak je to jednoduché, ale dolu to jde hůře. To už se trochu i bojíte. Co nás svištíky ale překvapilo, bylo ohromné množství berušek. Nebyly sice sedmitečné, ale byly jich spousty, ani to nedokážeme spočítat.

A když už to okolo nás všechno létalo, tak jsme si řekli, teda Péťa už si to řekl v době, kdy výlet plánoval a to určitě ještě nevěděl o beruškách, že by bylo dobré pustit si svoje létající potvůrky. Sestrojili jsme na místě svoje papírové vlaštovky a z vrchu rozhledny je pustili.

A pokud si myslíte, že berušky jsou jediná zvířátka, která jsme potkali, tak jste na omylu. Viděli jsme i slepýše. Vlastně ani nevíme, zda on nás viděl, když je slepýš :) Ale v každém případě o nás věděl, protože dupat my umíme.

Kromě zvířátek jsme viděli i houbičky. Bohužel hlavně ty nejedlé, ale hezké.

Cesta domu už ubíhala velmi rychle a to doslova. Byla totiž z kopce a tak nás (skoro) ani nenapadlo, že by nás měli bolet nohy. No dobře, někteří svištíci měli problémy, ale o tom raději nemluvme. Cestou jsme si zahráli ještě jednu hru s míčky a byla to zábava. Péťa nám dával míčky, které jsme měli za úkol uklízet do kyblíčku, ale tajmo, aby nás u toho nikdo neviděl a nechytil.

Domů se vrátili všichni. Dokonce jsme chvíli i čekali na vlak.


No a ještě k tomu dodám. Na vlak jsme čekali, ale na ten další, protože ten podle původního plánu jsme nestihli. A proto jsme na počátku psali, že se výlet povedl na více než 100%, protože trval déle. Přesně o šedesát minut. Namísto původních 341 minut trval 401 minut. A teď si můžete spočítat procenta sami. My už jsme Vám je spočítali na počátku :)

Jo a všimli jsme si něčeho?

Svištíkům zbyly po kapsách sirky :) Alespoň je můžeme použít na výrobu zvířátek z kaštanů :)

PS: Víte co je vidět z rozhledny? Například toto :)

úterý 11. října 2016

Plan - Vylet - Rozhledna Kotel

  • Cíl:  rozhledna na kopci Kotel u Rokycan
  • Transport:  vlakem z Hlavního nádraží Plzeň do Rokycan, lokálkou do Kamenného Újezda, pěšky na vrchol (cca 2,3 km), pěšky na nádraží do Rokycan (cca 4,7 km - většinou z kopce), vlakem do Plzně
  • Sraz: Hlavní vlakovém nádraží Plzeň, ve vestibulu u pokladen, v 9:50
  • Odjezd vlaku směr Praha (rychlík): 10:07
  • Předpokládaný návrat: 15:50 na Hlavní nádraží Plzeň (doba návratu se může změnit dle aktuálního fyzického stavu účastníků J, vlaky z Rokycan jezdí každou hodinu a místy i častěji)


pondělí 26. září 2016

Skvrňanský trakař

Výborná akce. Kdo to ještě nevíte, tak tento víkend v neděli proběhl Skvrňanský trakař. Je to již tradiční akce, která se koná v KVK Cenru, našem hostitelském centru. Akce se zúčastnily spousty dětí a mezi jsme nemohli chybět ani my - Svišti.
Podívejte se na pár fotek:
2016-09-25_Skvrnansky_trakar


pondělí 19. září 2016

První setkání v novém školním roce

Tak a je to tady, teda vlastně už není. Škoda ... ale nebojte se, opět to přijde.
Dnes jsem se totiž poprvé sešli v novém školním roce a máme nové švištíky. No prostě paráda.

Webík

Kdo nemá web, tak není a my jsme :-P

Časem zde toho bude víc. Rádi se pochlubíme co jsme se učili, kolik nás je a jak si necháme říkat. Určitě Vám udělá radost, když dodám pár fotek atd.